Informace o SDH Pacov
Zde naleznete trochu historie jednoho z nejstarších Sboru Dobrovolných Hasičů v Čechách.
Hasičsko – tělocvičná jednota Sokol byla založena v roce 1871 Ferdinandem Kozelským a Antonínem Plačkem. Byla to doba bujarého vlastenectví a spolek měl činorodou náplň. Jako základní výzbroj dostal od města dřevěné stříkačky, lejty, háky a vědra uložené v obecní kolně za školou.
Ferdinand Kozelský Antonín Plaček
Později došlo k rozdělení na Sokol a Sbor dobrovolných hasičů, vedoucí postavení veškeré sborové činnosti si však zachovávají bratři Kozelští a Plaček.
koněspřežná ruční stříkačka z roku 1821 ( nyní vystavena v expozici ve Zbirohu)
Sbor si vede dobře, stále se rozrůstá, neboť jeho práci řídí vážení občané města, jako Petr Šohaj, Jan Langr, Dominik Čapek, Adolf Mašát a Max Váňa. Již v roce 1875 kupují malou ruční železnou dvoukolovou stříkačku, v roce 1894 velkou ruční čtyřkolovou stříkačku taženou koňmi a tyto ruční stříkačky ( celkem 2 malé a 2 koňské) slouží sboru při hašení všech požárů ve městě i okolí až do roku 1930. Ve funkci starosty a velitele sboru se od začátku střídají stále Ferdinand kozelský a Petr Šohaj. V roce 1881 se pro stáří vzdává Ferdinand Kozelský funkce velitele a na jeho místo je zvolen průbojný mladý Josef Steidler, který tuto funkci zastával až do roku 1928, t.j. plných 46 let. Dle starých zápisů to byl idol hasičů tohoto období, jehož všestrannou účast na řízení sboru připomínají písemné doklady. Zakládající členové však pomalu odcházejí z funkcí a kolem velitele Steidlera se utváří nový kolektiv z bratrů Adolfa Zoubka, Hynka Dvořáka, Jana Holakovského, Hynka Hamerníka, Jana Knákala, Norberta Karabela a Antonína Zajíce. Tento hasičský kolektiv utovřil společně s 19 sbory s 507 členy našeho okresu v lednu 1918 „ Hasičskou župu pacovskou č. 142“. Starostou župy se stal Josef Steidler a místostarostou Adolf Zoubek.
koněspřežná ruční stříkačka F. Smekal z roku 1894 ( nyní vystavena v expozici ve Zbirohu)
Z doby před 1. Světovou válkou je třeba připomenout několik událostí. Dne 1. Října 1890 vyhořel sklad obchodníka Eduarda Moravce na Trucbábě, kde byl uskladněn i střelný prach. Při jeho vynášení se ještě před příjezdem hasičů nejeden pytel roztrhl a při výbuchu bylo několik občanů těžce popáleno. Na následky výbuchu střelného prachu zemřel Hypolit Čížek a později i nadějný akademický malíř Jan Vojna.
Dne 12. Března byla zasažena bleskem zámecká věž vysoká 52 metrů. Při hašení bylo prvně vyzkoušeno předávání vody ze stíkačky do stříkaček. Ty byly vytaženy po provazech nahoru do věže a oheň byl v malé kopuli věže ve výšce 52 metrů uhašen. Poté tam vylezl ještě klempíř Maxmilián Váňa a doutnající trám dohasil.
V roce 1905 a 1906 převzal sbor pořadatelskou službu na dnes světově známém závodě „ Pacovský okruh“. V roce 1917 vyhořela do základu městská radnice.
pojízdná ruční stříkačka z roku 1924 ( nyní vystavena v expozici ve Zbirohu)
Čas však běží neúprostně dál, a tak i slavná éra Steidlerovského období končí a velitelem sboru se stává od roku 1929 do roku 1939 Jan Červenka, starostou do roku 1935 František Autengruber. Za vedení bratra Červenky je celý vozový park sboru zmodernizován a některé stříkačky přesunuty do zálohy. V roce 1930 je zakoupena motorová stříkačka „ Holeček“, v roce 1934 auto na přepravu mužstva, známá „ Laurinka“ a je postavena i nová hasičská zbrojnice u pivovaru. Mezinárodní situace se však v těchto letech přiostřovala a celý sbor se zapojoval do výcviku na obranu republiky – společná cvičení CO.Od začátku založení sboru v roce 1871 až do roku 1945 byl sbor zapojen do práce na radnici. Mnoho členů zastávalo čestné funkce ve vedení města a nebylo výjimkou, že starosta města byl i starosta sboru. V roce 1939, v době plné chaosu a nejistoty, se ujímá funkce velitele Josef Pošusta a vede jej přes celou dobu nacistické okupace až do roku 1957, s výjimkou let 1951 až 1954, kdy byl ze své funkce stranickými orgány odvolán.
Ve vedení sboru se vytváří zase dobrý kolektiv doplněný bratry: Vilémem Marešem, Silvestrem Marešem, Vojtou Matiáškem, Janem Pudilem, Vojtou Kudrnou, Antonínem Votápkem a Jaroslavem Zoubkem. Také vedení OHJ je zvoleno převážně ze členů sboru. Jsou to: Jan Kňákal, František Oříšek, Jiří Janžura, Jaroslav Červenka a Marie Kňákalová.
koněspřežná stříkačka Smekal z roku 1894 ( vystavena na Generálním ředitelství HZS)
Velitel Josef Pošusta vede sbor v nejhorší době – za protektorátu, při násilné okupaci naší vlasti. Byla to nejtěžší zkouška pro členy sboru od jeho založení. Byla to doba, která se nejen zlatým písmem, ale i krví bratrů a sester zapsala do historie sboru. Německý útlak probouzel stále silnější národní uvědomění našich občanů. Začínají se utvářet ilegální skupiny, které usilují o obnovu naší svobody. Také někteří členové sboru se do nich zapojují. Jedna z prvních skupin je již založena v roce 1939 s napojením na vojenskou organizaci „ Obrana národa“. Tvoří ji Vojtěch Matiášek, Jaroslav Zoubek, učitel Svoboda a Marie Kňákalová. Rozšiřují po Pacově ilegální časopis „ V boj“ a opatřují pro ústředípotřebné informace. Jejich práce je však prozrazena a začíná zatýkání členů ústředí a poté i napojených skupin. Bratr Matiášek je odsouzen a vězněn v káznici v Golnově, odtud je propuštěn těžce nemocný, bratr Jaroslav Zoubek je poslán do koncentračního tábora Oranienburg, kde je držen až do konce války – t.j. plných 50 měsíců. Odbojová činnost sboru však neustává. V roce 1944 se utváří nová odbojová skupina napojená na „ Radu tři“a jsou v ní všichni z okresního vedení: velitel OHJ Jan Kňákal, jeho žena Marie Kňákalová, náčelnice žen, František Okříšek – zástupce velitele, Jiří Janžura – jednatel a Karel Svoboda z Pošné – velitel II. Obvodu.
Skupina je po bojovém srazu hasičů v Pardubicích zrazena konfidentem a začíná zatýkání po celém protektorátu. Z našeho sboru jsou zatčeni všichni zapojení členové a vězněny v celách smrti s označením XYZ ( návrat nežádoucí) až do konce války v Terezínské pevnosti. Jan Kňákal umírá v pevnosti několik dní před jejím osvobozením. Během protektorátu byli vězněni také Jan Kalina, Jaroslav Červenka, Přemysl Plaček a Jan Zoubek. Ke konci války se sbor zapojuje do všech revolučních akcí ve městě. V prvním revolučním národním výboru je polovina jeho členů z hasičských řad. Na začátku květnové revoluce zasahuje a pomáhá ve vypálených Leskovicích, ve městě se jako jediná uniformovaná složka zapojuje do pořádkové služby a pomáhá odzbrojovat prchající německé vojáky. Na tuto dobu zůstala ve sboru i jedna památka – německá autostříkačka Steier, kterou sbor v dobrém úmyslu prostě zabral.
V roce 1946 oslavuje sbor 75. Výročí založení. Do čela sboru jsou v roce 1958 zvoleni: předseda František Snopek a velitel Karel Houdek, do výboru doplněni bratři Vojtěch Carda, Jarka Růžek, Ladislav Lhotka, Miroslav Kazda, Ladislav Hladílek, Mirek Mazaný a Jaroslav Zoubek. Nový sbor se postavil ke všem problémům, které odcházející výbor neměl sílu řešit. Jsou zavedeny poplachové telefony, je započata výstavba zděné věže na sušení hadic v pivovaru. Provádí se nábor mládeže na školách a první vedoucí žákovských družstev se stává sestra Oříšková, po ní následují bratr Červenka, Klimpl, Novotný, Volf, Mareš, Matějů, Hájek. Největšího úspěchu dosáhla mládež za vedení bratra Mareše, když se v roce 1976 probojovala až do celostátního kola hry „ Plamen“, které se konalo v Popradu, odkud si přivezla krásné vzpomínkové trofeje.
Sbor se za vedení Snopka a Houdka pomalu zoceluje ze své několikaleté stagnace a snaží se o to, aby se stal opět vedoucí složkou hasičů v našem kraji. To se mu také daří, zúčastňuje se všech soutěží, do kterých vysílá družstva mužů a hlavně početná družstva mládeže, která vychovává k doplnění svých řad. Stává se opět uznávaným sborem okresu. Připravuje se na oslavy 100. Výročí založení sboru. Již v roce 1970 je uspořádána soutěž o 15 pohárů století – mládeže, žen i mužů. Hlavní dny oslav jsou v červnu 1971, při kterých je sboru předán čestný prapor ÚV jako prvnímu sboru v celém našem kraji. Oslav se zúčastnilo 50 sborů a asi 6000 krojovaných požárníků – bratří a sester z celé tehdejší ČSR. Jejich přesný seznam je uveden v kronice oslav. Tolik hasičů a požární techniky pohromadě v Pacově ještě asi nikdo neviděl a asi ani už neuvidí.
V roce 1972 je v Pacově otevřeno detašované pracoviště a nastupuje placený hasič Láďa Mareš.
Požárnická technika se neustále rozrůstá – zbrojnice u pivovaru je již malá, začíná se uvažovat o výstavbě nové velké zbrojnice, která by sloužila i na další dlouhá léta. Po velkých dohadech a jednáních je vybráno staveniště v prostoru za hřbitovem a začíná se její výstavba. Na práci se podílí nejen celý sbor, ale i občané našeho města. Pomocnou ruku podávají nadřízené hasičské složky v čele s pplk. Františkem Vostarkem i předseda národního výboru v Pacově František Škoda. Předseda sboru Snopek a velitel Houdek svým elánem a nadšením strhávají všechny, kteří se na stavbě podílejí. Zbrojnice je v roce 1977 slavnostně předána do užívání a slouží svému účelu dodnes. Po smrti velitele Karla Houdka a poté i Františka Snopka se vedení ujímá již nová generace. Velitelem se stává Josef Bůžek a předsedou v roce 1975 Mirek Volf, kteří řídí sbor až do roku 1990. V období 1991 až 1995 se střídají ve vedení Josef Bůžek , Miroslav Hovorka a Jaroslav Růžek ml. Poté se stal starostou Jan Markvart a velitelem Jaroslav Růžek. V současné době je Starostou Petr Šašek a velitelem stále Jaroslav Růžek.
Na hasičské zbrojnici v Pacově nalezneme i veřejně přístupnou síň tradic s množstvím dokumentace, exponátů a fotografií mapujících bohatou historii a činnost sboru.
Od roku 1996 je sbor držitelem spolkového praporu, který mu byl věnován paní Marií Kňákalovou.
Prapor nechala paní Marie Kňákalová zhotovit na památku svého manžela Jana Kňákala, který zahynul 24. dubna 1945 v Terezíně. Pan Jan Kňákal byl nejen členem sboru v Pacově, ale i tehdejším velitelem 142. župy. Důkazem toho jsou také stuhy, které jsou připevněny na žerdi. Další stuhu věnovalo sboru město Pacov v roce 1997 na počest 400 let povýšení na město panské. V roce 2018 byla na žerď připevněna další stuha jako připomínka 100. výročí vzniku samostatného Československa. Od srpna roku 2021 zdobí náš sborový prapor další dvě stuhy. První stuhu věnovalo město Pacov a druhou Okresní sdružení hasičů Pelhřimov. Obě byly věnovány ke příležitosti 150 let SDH Pacov a byly slavnostně připevněny v den oslav 21. srpna 2021.
V současné době můžete také hasiče z Pacova potkat na různých soutěžích a jiných akcích během celého roku. Ve sboru jsou 3 družstva mladých hasičů, které vede společně s dorostenci Aleš Janda a Iva Trpáková. Dále dvě družstva mužů, které během roku navštíví okolo 17ti soutěží. Nyní máme i družstvo žen a také se pilně pracuje na dětské přípravce.
Jako každé větší město, tak i město Pacov zřizuje jednotku požární ochrany města. Výjezdová jednotka SDH Pacov je zařazena do kategorie JPO III/1 ( jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která zabezpečuje výjezd jednoho družstva do 10 minut a zřizuje se zpravidla v obci nad 1000 obyvatel)
Hasiči z Pacova nyní opečovávají a používají techniku: Tatra Terrno CAS 20 4600/300 S2R, Tatra 148 CAS 32 6000/600 S3R a Ford Transit, ve kterých vozí k zásahům PS 12, kalové čerpadlo HONDA, elektrocentrálu HONDA, vysoušeč objektů a další.
